Kouzelný svět Harryho Pottera

Žánr: slash

Páry: Severus Snape / Remus Lupin

Poznámka: Smutné...

2. 3.

Studený vítr si pohrával se stuhou na smutečním věnci, který jako jediný ležel na prostém hrobu. Severus Snape k němu přidal nádhernou černou růži, a chvíli postál nad mlčenlivým náhrobkem. Snad poprvé od dětství se v jeho temných očích objevily slzy.

"Avada Kedavra!" Z očí Harryho Pottera sršela zášť a nenávist. Hůlku v třesoucí se ruce zamířil na Severuse, který na něj zíral nechápavýma očima.
"Harry, ne!!!" ozval se něčí zoufalý výkřik a něčí tělo zakrylo to Severusovo. A to už se mu do náruče zhroutil bezvládný Remus Lupin.

To všechno se odehrálo během okamžiku, před dvěma měsíci.
Teď byl Harry Potter, který zešílel ze ztráty přítele, na psychiatrickém oddělení U sv. Munga, a Severus Snape procházel tichým hřbitovem. Poslední slza dopadla na černou růži, vypadala na ní jako kapka rosy, a zoufalý Severus se vydal na zpáteční cestu do svého tichého sklepení v Bradavicích, kde jedině se cítil v bezpečí.

15. 10.
Už opravdu nechápu tu jeho paličatou vytrvalost, se kterou mi neustále dává najevo, jak moc mnou pohrdá. Čím to může být? Jen tím, že jsem vlkodlak?
Snažil jsem se na něj při snídani usmát, a on jen zavrčel a obrátil se ke mně zády. Copak to opravdu nechápe? Klidně bych vypil litr veritaséra a odpověděl mu na cokoliv, tak moc si přeji, aby to všechno věděl...
Ale on neustále přehlíží moje zoufalství, moji touhu... tak moc si přeji vzít ho do náruče a prohrábnout mu černé vlasy, nadechnout se jeho vůně a políbit ho...
Zešílím z toho.

"Severusi," podívala se ředitelka McGonnagalová znepokojeně na učitele lektvarů. "Doslechla jsem se, že se prý Harry Potter neustále pokouší najít tě... musím tě požádat, aby ses nevzdaloval z hradu, dokud to nevyřešíme. Jsi v nebezpečí."
Snape pozvedl obočí. Tak už se Harry znovu pustil do boje s vrahem svého milovaného Albuse Brumbála, jehož smrt ovšem zasáhla Severuse ještě mnohem víc... "Jen ať přijde," odfrknul pohrdavě. "Proč by na tom mělo záležet?"
"Severusi..." Lupinův tichý hlas. Ten vlkodlak na něj zase zíral. Snape se na něj podíval tak znechuceně, jak jen dokázal. Lupin, který ho nenáviděl. Lupin, přítel Pottera.
"Je tak těžké nevšímat si mě, Lupine?" podíval se na Remuse zvysoka. "Pokus se o to prosím... kvůli mně," dodal jízlivě, zvedl se od snídaně a s impozantním zavlátím černého hábitu odplul do svého kabinetu.

23. 11.
Dnes jsem provedl něco opravdu zoufalého. Pod zastíracím kouzlem jsem se vplížil do jeho komnat a pozoroval ho, jak spí. Celou noc jsem byl vzhůru, hleděl do jeho tváře... mračil se i ve spánku. Je nádherný. Dovolil jsem si dotkout se ho... jen lehce, aby se nevzbudil. Poprvé v životě jsem pohladil jeho tvář. Nic krásnějšího jsem do té doby nezažil, a asi ani nezažiji.
Miluji ho.

Ve Velké síni hořely svíce, všude byla vánoční výzdoba a pod obrovským stromkem se vršila hromada dárků. Studentské stoly byly opuštěné.
"Přátelé," usmála se McGonnagalová na profesory a personál, "všem vám přeji krásné Vánoce. Jsem ráda, že jste přišli. Věnujme prosím chvilku vzpomínce na našeho drahého ředitele Brumbála, který už není mezi námi..."
'Nejen on,' prolétlo hlavou Remusovi. Severus nepřišel k vánočnímu stolu. Zůstal, tak jako skoro každý rok, ve svém sklepení, s nosem zabořeným do knihy. Tak okázale ignoroval nejen Vánoce, ale i ty, kteří ho ještě měli rádi...
Rozeběhl se k Severusovým komnatám. V ruce svíral překrásně zabalený dárek. 'Dostal vůbec někdy Severus od někoho něco? Asi těžko,' pomyslel si Remus, a odhodlaně zabušil na dveře Snapeova kabinetu.
Ty se rozletěly, a objevila se v nich Severusova zamračená tvář.
Sotva spatřil Lupina, nasadil jeden ze svých obzvlášť znechucených výrazů, a začal se nadechovat, aby nezvaného návštěvníka co nejurážlivěji vyhodil.
Remus ho rychle předešel. "Veselé Vánoce, Severusi," vyhrkl přiškrceně, vrazil mu do rukou dárek, a utekl zpět do Velké síně.

31. 12.
Dnes v noci začíná nový rok. Jaký asi bude? Mám takový pocit, že mi to může být úplně jedno. Bez Severuse stejně jen přežívám den za dnem... koupil jsem mu vánoční dárek, a on mi ani nepoděkoval. Ani se neusmál. Jako obvykle.
Proklínám pomalu svůj vlastní život, možná by bylo lepší ho ukončit, než se takhle trápit...
Něco slyším, něco se děje, na chodbě je nějaký hluk... půjdu se raději podívat. Alespoň to mě odvede od myšlenek na ty překrásné štíhlé prsty, nádherné oči...

Remus Lupin vyběhl na chodbu, ze které se ozýval zoufalý křik Minervy McGonnagalové, která se marně pokoušela zastavit Harryho Pottera, který s nenávistným výrazem v tváři mířil hůlkou na rozespalého Severuse Snapea.

3. 1.
Severus Snape, z jehož tváře zmizela veškerá jízlivost, se odevzdaně dovlekl ke dveřím komnat Remuse Lupina. Slíbil Minervě, která se úplně složila, že dá dohromady Remusovy věci a vyklidí jeho pokoje. Svezl se do Lupinova křesla, ve kterém vlkodlak tak rád sedával. Přes opěradlo křesla byl přehozený Remusův svetr. A na stolku před ním ležel nedopsaný deník.

zdroj: sylviiny-stranecky.blog.cz/0708